Další fotografie naleznete v naší fotogalerii zde na webu, nebo vzhledem k rozsahu akce též v naší – speciální fotogalerii zde – 

Každý poctivě zapisoval své výsledky, sčítací turnajová komise sčítala a sestavila výsledné pořadí. Bohužel se musela držet ve hře nahraných bodů, proto berte pořadí spíše jako orientační.

Orientační, ale rozdělovaly se podle něho ceny. Cena útěchy -ozdobná červenobílá šiška posledním. Pak dlouho jen gratulace a příslib pamětního listu emailem. Až pak páté místo a kokosky pro dvojici Formánek -Pírková,čtvrté místo s příchutí Svijanského dvojpiva pro unikátní dvojici Tomčišinová – Jareš, malého myslivce a pralinky do Brandýsa pro Vondrkovi, většího Bechera a pralinky do Třebové pro Dočkala s Křivohlávkovou a putovní trofej snad unikátní (neb nikde nekoupíte!) Slávistické kuželky s Ballantines a pralinkami pro Tomáškovi do Brandýsa.

Pokud zapisuji jen v příjmeních, pak ve snaze strohosti textu a nic jim nehodlám ukrajovat na umění a sympatiích z účasti a výkonů. Zvláště pak u manželů Tomáškových, kteří vévodí též tabulce nejvyšších náhozů dne. Svatomartinské víno a Whiskey cream jsou v rukou jistých a neomylných. Zdaližpak to obsah lahví změní…? Dana Tomášková (všimněte zde křestního jména, které ale zavádějící) pak zaslouží absolutorium mezi všemi za 189 bodů!

Pak ale ožil sál všech asi 55 účastníků, protože další ceny byly losovány, aby z toho měli i běžní účastníci výjezdu do Kutné Hory. Takže spoznorské dary přítele Jendy Čapka mířily do rukou přátel Tomčišina, Dejnožky či sympaťáka malého Slamáka (píšu to správně?!). Sponzorský počin Ondřeje Zlámala byl rozdělen do dalších četných rukou, které snad již ani nepamatuji – tyčinky Corny, bloky Slavia,… Lesklé plakáty Slavie též zmizely bezprostředně po jejich ohlášení.

Vrcholem večera byl los nového majitele dresu č25 Jana Hoška! Jak je to se štěstím, víme. Občas je prostě neposedné, že. Takže aby toho nebylo dosti, dres tento – opět podpora Ondřeje Zlámala – poputoval losem náhodým k Petru Tomáškovi. Byly i další ceny – soukromé sponzorské dary nejmenovaných (vč podpory z Brandýsa a od Franty Ludvíka – abych byl seriozní a věcný), ceny zakoupené. Vše se rozdalo. Nic nezbylo.

A ten poslední hrníček od Jendy Čapka – toho dne účastníka akce OP Slavie v Rokycanech – vzpomínku na Celostátní setkání slávistů v Lázních Bělohrad, kde jsou jmenováni vítězové fotbalových turnajů, kde dvakrát zapsán i Brandýs n. Orlicí – tak ten jsem prostě z podstaty věci musel  symbolicky předat předsedovi brandýských Pepovi Vondrkovi.  Jako poděkování za velkou podporu a pomoc z Brandýsa při premiérové Slávistické kuželce. Bez nich by tato akce rozhodně neproběhlo takovým hladkým způsobem, v takovém rozsahu.

V závěru jsme v užším kruhu diskutovali o Odboru přátel Slavie „dnes“. Zastoupeno bylo několik odboček (přímo 4), dva členové výboru OP Slavie, jeden člen kontrol. komise. A bylo důležité diskutovat dva pohledy současného stavu a některé věci si vysvětlit a ujasnit. Je rozdíl být slávistou v dohledu Prahy a daleko od Prahy. Každý má jiný požadavek. Vedení OPS však musí být připraveno pomoci. Hledat cestu, propagovat své jméno, svou značku. … když to zkrátím. A při vědomí, že mnohé ještě řečeno být musí.

Sešlo se nás tedy přes padesát lidí, od Prahy (kde přímo z centra, tedy vlastně ten den z Rokycan, dorazil místopředseda OPS dr. Michal Dobiáš), přes Veleň, Poděbrady, Velký Osek, Kolín, Kutnou Horu, Chrudim, Brandýs, Č. Třebovou až třeba po takovou Karvinou (kteréžto místo „původu“ hrdě nosí ve svém průkazu občana jedna nejmenovaná kolegyně).

Byl to z mého pohledu famozní večer. Nezapomenutelný. Ze všech letošních akcí v Kolíně „top“ a maximum. Navzdory vynaloženému času přípravy a rizik nejen zdravotních indispozicí.

Vy všichni – kdo jste byli – zasloužíte díky. A všem krásné Vánoce. Jak jsme si je při rozlučce přáli!

Michael Janáček