Městečko maličký, jak se zpívá v brandýské slávistické hymně, leží na trati z Prahy do České Třebové, mezi Chocní a Ústím nad Orlicí, v podhůří Orlických hor, v malebném údolí Tiché Orlice. Proslavily je malé lázničky, především však poslední pobyt Jana Ámose Komenského před odchodem do exilu, což připomíná i památník na druhém břehu Orlice, stejně jako pamětní síň v budově útulné radnice. A v posledních 30 letech je to i místní odbočka OP, díky jejíž činnosti nemají v Brandýse v povědomí jen lidé z okolí!

Pokud přijedete na některou z mnoha akcí brandýských slávistů, jistě Vás nechají zalistovat v krásně vedené kronice, přesněji kronikách, hodně se dozvíte i na webových stránkách odbočky localhost/slavia, kde jsou mj. uloženy i nejzajímavější pasáže z brandýské kroniky, pěkně rok po roku.

Brandýská odbočka určitě není největší, nejpočetnější ani nejstarší. Ale vždy patřila k odbočkám, které se mohou pochlubit činností nepřetržitou, stále na plný plyn! A jak posoudíte níže, nejedná se o aktivitu malou. A to i v případech, kdy dva z velkých tahounů již vše mohou sledovat a hodnotit jen ze slávistického nebíčka. Stanislav Bartoš, důvěrně Stašek, byl jedním ze zakladatelů odbočky a zakladatelem dodnes populárního mládežnického fotbalového turnaje, který po jeho smrti nese jeho jméno – Memoriál Staška Bartoše. A Stašek byl i autorem dodnes používaného přípitku: „Ať žije Slavia, matka naše slovanská!“. Druhým velikánem byl doc.Dr.Zdeněk Holubář, který byl nejen vynikajícím pedagogem na pražské Karlově univerzitě, ale svých cest do Prahy vždy dokázal využívat ku prospěchu celé odbočky. Přítomnost tohoto, tak trochu i písmáka ve stylu dob J.Á.Komenského, ale i vždy vítaného návštěvníka sekretariátu OP, což mj. mívalo i blahodárný vliv na zajišťování účasti delegace z Prahy na četných akcích a besedách v jeho domovském Brandýse!

A vlastně nesmíme zapomenout na třetí významnou osobnost, která se výrazně zapsala do historie i zázemí odbočky. Byl jí hoteliér př. Fogl, díky němuž se hotel Jiřička stal jakousi neoficiální klubovnou odbočky, kde slávisté zakotvili po opuštění počátečního zázemí hotelu Milenka, z něhož snad už zbyl jen blednoucí nápis na zdi…

Bylo by však kruté pouze vyzdvihovat ty, kteří už mezi námi nejsou. V Brandýse snad dvojnásob vždy platilo trochu možná zprofanované, ale pro Brandýs výstižné heslo Vstanou noví bojovníci, což potvrdila i poslední VH, která jednomyslně odmítla volby nového výboru po blížícím se konci mandátu a v rámci stanov odbočky (odbočka je – stejně jako Louny, Rožďalovice a Klatovy – občanským sdružením s právní subjektivitou s vlastními stanovami, které tento krok umožňují!) I to je důkazem, že to v Brandýse funguje! A dodejme k tomu i malou perličku: Čtyři poslední starostové byli a jsou aktivními slávisty, členy a funkcionáři odbočky! I to do jisté míry dokumentuje trvalé sepětí odbočky s městem a dalšími organizacemi a spolky ve městě (školou, fotbalovým Spartakem a v neposlední řadě i místním Spartaklubem)!

Odbočka se zrodila 6.června 1981 právě v hotelu Milenka a byl to raketový start. Postupně se rodily nápady, které probíhaly ještě lépe, než byly naplánovány. Mládežnický turnaj, besedy, vlastní sportování. Velkou slávou bývala letní taneční slavnost vždy první červencovou sobotu na pódiu zahrady místního zámečku, který sloužil jako výchovný internát, ale pro tuto akci mělo jeho vedení vždy velké pochopení, dokonce mohli někteří hosté zde přespat! Pak však zájem ze strany „zámeckých pánů“ pomalu upadal a Brandýs tak přišel o jednu z vítaných atrakcí pro celé město. Vždyť přijíždívali nejen významní činovníci OP, ale byli vítáni i slavní umělci-slávisté či populární internacionálové! Jednou z nevýhod města je však nedostatek ubytovacích kapacit a vhodného sálu pro pořádání velké akce. I proto Brandýs zatím nefiguruje v seznamu organizátorů Setkání odboček a ani v minulosti Memoriálu Vlasty Kopeckého… Ale tak úplně Brandýs nezůstával stranou – ke zdaru 3.Setkání v roce 2003 v České Třebové výrazně přispěli aktivní spolupráci i skorosousední Brandejšťáci! A s Třebovou tvoří už po léta nerozlučná dvojčata (podobně jako Cvikov a Česká Lípa, Veleň a Kolín či Žilov s Klatovy nebo Příbram právě se Žilovem a nebo východočeské duo díky bowlingu s Kolíňáky). Vyvrcholením je vždy letní sportovní pětiboj (na počtu odvětví už dnes tolik nezáleží, přizpůsobuje se počasí, náladě, zdravotním dispozicím i prostředí, takže bývá nejen nižší, ale někdy i vyšší!). A nesmíme zapomenout ani na tradiční posvícení, kdy se členové odbočky sejdou u dobré krmě, ať už je to kachna, husička nebo, jako vloni, vynikající srnčí pečínka. A pozvou i manželky, družky či přítelkyně, které s nimi, ať už se to líbí či méně, snášejí tu krásný, tu i krutý osud slávisty! A ve stejném duchu se odehrává i tradiční silvestrovská vycházka. Ne, nejedná se tentokrát o putování kamsi do přírody, ale obcházejí se členové odbočky na kousek řeči i na malý přípiteček. A pokud u někoho nezazvoní? Ne, to se nestane!

Brandejšťáky pravidelně vídáme na západní tribuně v Edenu, díky zakoupeným permanentkám vždy na stejných místech v sektoru 129. Jen ty odjezdy kéž by byly radostnější, než jsme si museli v poslední době zvykat! To ale neovlivní ani ten nejobětavější člen OP, žádný řadový slávista!..

Odbočka nepodlehla krizi ani přirozenému nárůstu věkového průměru a dokáže vymýšlet nové, atraktivní akce i dnes. O řadě z nich se dozvídáme z vývěsní skříňky, kterou nemůže minout nikdo, kdo přichází od nádraží do města! Pětiboj, Memoriál, cesty na Slavii, zimní středy v tělocvičně, letní sportování v exteriéru, to už je dlouholetá tradice. Jsou zde však akce pro širokou veřejnost, zejména stále oblíbenější turnaj v mariáši nebo cykloputování Okolím Brandýsa na sklonku léta. S koly je spjata i každoroční cyklodovolená po vlastech českých, moravských i luzích, hájích, cestách a silničkách přespolních. Velký úspěch měl například pobyt ve Veľkém Mederu či výlety pořádané z okolí maďarské Taty. A i doma dokázali obdivovat možná až zapomenuté krásy naší vlasti. Důkazem byly i loňské západní Čechy nebo akce, kdy jim domovem byly skromné, ale krásné lázničky Mšené, na něž dodnes rádi vzpomínají. Moc mě tehdy potěšilo, že dali na moje rady i doporučení při neformálním popovídání ve mšenské hospůdce v lázních, kdy poznali, že moje láska k severním Čechám není dána jen kořeny k rodišti mé mámy, ale že se opravdu jedná o kraj také krásný, jen možná trochu podceňovaný! Pravidelně se zúčastňují slávistických i dalších veřejných bowlingových akci (zejména pořádaných spřátelenými Kolíňáky) a nikdy nepatří mezi outsidery, ba naopak. Starosta města a jednatel odbočky př.Tomášek jen málokdy chybí na stupni vítězů, v patách mu bývají i předseda odbočky, př.Vondrka či místopředseda př.Beneš st.! A pro méně zdatné členy je zde například i několik turnajů v nenáročném sportu, který do Čech přišel ze slunného jihu. Tady je asi jediný minispor mé osoby s místními Brandejšťáky. Můj vztah k milovanému Chorvatsku je už možná obehranou písničkou, navíc jsem již zahlédl i v českých médiích název „boča“, zatímco Brandejšťáci prosazují francouzský název „pétanque“, s čímž jako francouzštinář také nemohu nesouhlasit. Ale jistě se přidají i italštináři, protože tamní boccia je hrána za stejných pravidel a čte se stejně jako český přepis či ten chorvatský s vyslovením měkčího „ć“ oproti českému i chorvatskému „č“. Ale ať se tomu říká boća, boča, boccia, pétanque nebo dokonce „koule“ (i to jsme již zaslechli), jde o fakt, že je zde příležitost pro aktivní sport pro každého.

Dalo by se o minulosti i přítomnosti brandýské odbočky vyprávět ještě dlouho, ale snad se nám podařilo představit odbočku v takovém světle, jaké si zaslouží a v jakém stále aktivní je. A pokud pojedete kolem Brandýsa někdy druhý pátek v měsíci, zastavte se v salonku hotelu Jiřička, kde se pořádá pravidelná členská schůze, která bývá v případě významného výročí některého člena spojena i s blahopřáním jubilantovi a s malou oslavou! A snad bude hotel Jiřička i nadále fungovat i nadále k plné spokojenost slávistů, kteří salonek využívají ke svým schůzím i dalším akcím!

Všechny letošní akce budou pořádány pod emblémem připomínajícím třicetiny odbočky. Tou hlavní bude oslava připravovaná na 4.červen, prakticky na přesné výročí vzniku odbočky! A jistě zazní – jak tomu při každé oslavě bývá – ono z Dalmácie převzaté „Mnoga ljeta, živio! – Ať po mnoho let žije!“ Vlastně žijí! Pak ale uveďme u nás méně známou verzi: „Mnoga ljeta živili!“. Ať žijí!

Takže, milí Brandejšťáci, Mnoga ljeta, živili! V dobré náladě i zdraví, ve vynikající partě, vždy v dobré kondici, s neutuchajícími nápady!

Dr. Michal Dobiáš

1.místopředseda OP a řádný člen odbočky Brandýs/O

V kategorii Naše kronika