120 LET SK SLAVIA PRAHA – 1892 AŽ 2012!

            Je tomu skutečně tak, že 2. listopad je dnem 120. výročí vzniku nejstaršího českého klubu a zároveň v současnosti i největšího klubu v naší vlasti (SK Slavia zahrnuje celkem 32 sportovních oddílů a odborů). Jméno SK Slavia zdaleka není neznámým pojmem ani v Brandýse nad Orlicí, brandýská odbočka Odboru přátel Slavie začala v červnu psát již 32. stránku své bohaté historie a do života „městečka maličkého“, jak se zpívá v hymně odbočky, se slávisté zapsali významným písmem. A to nejen četnými akcemi pro své členy. Bez jejich organizace by se neobešel žádný ročník Memoriálu Staška Bartoše, pro veřejnost je určeno každoroční cykloputování Okolím Brandýsa ve znaku Slavie či březnový mariášový turnaj. A stále se vzpomíná na letní slávistické zábavy na venkovním pódiu v zámeckém parku! Zkrátka a dobře – i díky slávistům se Brandýs nad Orlicí dostává do povědomí veřejnosti i mimo oblast Podorlicka. I proto si připomeňme několika odstavci bohatou historii Slavie.

            Klub SK Slavia Praha vznikl v době rozmachu českého národnostního cítění. Dne 2. listopadu 1892 se konala v Kulichově domě na pražském Karlově náměstí valná hromada Vysokoškolského literárního a řečnického spolku Slavia, na kterém byl založen sportovní odbor ACOS (Akademický cyklistický oddíl Slavia). Klub se věnoval v počátcích cyklistice, což však nevylučovalo, aby se členové spolku začali zabývat dalším činnostmi, zejména tehdy stále populárnějšímu – míči kopanému neboli footballu, i když spíše ve formě dnes nazývané rekreační.

            14. října 1894 však byl Literární a řečnický spolek Slavia policejně rozpuštěn, s ním i jeho odbory z důvodu „opakované a neustávající protirakouské činnosti většiny studentské mládeže“. Členové rozpuštěného spolku se však scházeli dále a uvažovali o založení nového studentského klubu. Rakouské úřady nakonec povolily začátkem května 1895 studentu medicíny Jaroslavu Hausmanovi ustavení „Sportovního klubu Slavia“ na základě předložených stanov. Ustavující schůze se uskutečnila 31. května 1895 v restauraci U Brejšků ve Spálené ulici proti dnešnímu obchodnímu domu My-Tesco. Brzy poté se tehdy české a zároveň slovanské barvy – červená a bílá – staly oficiálními barvami klubu, k nim byla přidána červená pěticípá hvězda směřující hrotem dolů. Takto postavená hvězda symbolizuje rozvoj vzhůru, ale zároveň naději i v čase nezdaru. Oficiálním dresem se stalo sešívané tričko s červenou a bílou polovinou, na polovině bílé se zmíněnou hvězdou. Barvy Slavie symbolizovaly:

• Bílá barva je čistota sportovní myšlenky a čestného boje, kde protivník není nepřítel, ale uznávaný soupeř
• Červená barva je symbolem srdce, které vkládáme do svých zápasů
• Hvězda v bílém poli představuje stále novou naději, která povznáší mysl a sílí ducha i v chmurných obdobích nezdaru a neúspěchu.
• Dvě odlišné sešívané poloviny ukazují, že žádný člověk, žádná věc nemají jen jednu stránku a že je nutno nalézt soulad mezi vůlí a citem, mezi silou a technickou jemností, mezi nadšením a zklamáním, mezi sluncem a stínem. A veselá nápadnost tohoto spojení svědčí o tom, že se sport musí provozovat s upřímnou radostí a že musí všem na hřišti i za bariérami přinášet radost a uspokojení

Ke kroji-dresu příslušela dříve i červená čapka

            Členové Slavie se postupně věnovali dalším sportům a o Slavii začalo postupně platit, že je nejen nejstarším českým sportovním klubem, ale i – aspoň z pohledu počtu oddílů a odborů – i klubem největším. To platí i dnes! Posuďte sami – seznam oddílů a odborů SKS byl na jaře 2012 následovný:

            Americký fotbal, atletika, basketbal, cyklistika, fotbal (zahrnující od r. 1991 i Odbor přátel), futsal, házená mužů i žen, lakros, kanoistika, kolečkové bruslení, kuželky, in-line hokej, lakros, lední hokej, lukostřelba, odbor tělesně postižených, odbor zrakově postižených, orientační běh, plavání, plážový volejbal, pozemní hokej, ragby, rekreační sport, rychlobruslení, short-track, skoky do vody, triatlon, vodní pólo, veslování, volejbal

            Nejvíce sledovaným oddílem SKS je samozřejmě fotbal. Úspěšným obdobím byla éra 1. republiky, ale stejně úspěšné byly i válečné ročníky, kdy byl fotbal a soupeření českých a moravských klubů jednou z mála radostí v okupované a ponížené zemi, a tak na válečných titulech Slavie nelze hledat sebemenší smítko! Po Únoru se situace změnila, a tak ve statistikách zjistíme, že Slavia po 2. světové válce získala pouze 4 tituly.

            Do povědomí veřejnosti vstoupily i další oddíly SK Slavia. O suverenitě kuželkářek i mužské i ženské sekce pozemkářů není třeba se podrobněji rozepisovat I kdysi tradiční mužské nejpopulárnější sporty – fotbal a hokej mají v kategorii žen ve Slavii své více než úspěšné zastoupení! Hokejistky jsou suverénem posledních let, fotbalistky jsou nejen nejstarším oddílem této kategorie, kdy se oddíl dodnes pyšní úspěchy družstva kolem svého zakladatele, trenéra Marzina. Škoda jen, že v době největších úspěchů Slavie byly mezinárodní styky výrazně omezeny.

             Významným oddílem Slavie jsou obě kategorie házenkářů. Muži byli hvězdní hlavně před rokem 1989, kdy si zahráli i evropské poháry; dnes působí v nižších soutěžích. Vystřídaly je házenkářky, jejichž boom vyvrcholil v posledních letech minulého desetiletí, nyní po poklesu opět nabírají síly! I košíková neboli basketbal, přezdívaný jako nejstudenštější sport, má právem ve Slavii svoje místo!  Volejbalistky neboli odbíjenkářky zářily v padesátých letech, kdy získala parta kolem Nadi Špelinové několik titulů! Odbíjenkářky se však lépe dokázaly se situací vyrovnat a dodnes patří minimálně ke středu tabulky! A ragby? Bohatá historie s 13 tituly, kdy ten poslední vybojovali po 39 letech v roce 2010. Ze sledovanějších kolektivních sportů přidejme i futsal kde je stále hvězdou Východočech Ivo Ulich.

A individuální sporty? Atletika je právem označována jako matka všech sportů. Slávistické kořeny mají mj. olympijské vítězky – diskařka Olga Fikotová a oštěpařka Barbora Špotáková. Zlatou medaili má z ME i štafetista 4×100 m Luděk Bohman, v době titulu člen Slavie! Nesmíme zapomenout na diskaře a koulaře Ing. Františka Doudu, bronzového olympijského medailistu ve vrhu koulí z LOH 1932, když 3 dny předtím překonal světový rekord! Nebo na běžce Evžena Rošického, jednoho z prvních obětí heydrichiády!

Lukostřelba? Stačí jen uvést dvě jména – Karola a Frühauf! Tradičním sportem je i kanoistika, ale špičkou je především veslování. V minulosti zde bylo jméno Filipa Koudely, dnešní zprávy připomínají třeba sestra Antošovy. Ale především jméno jediné, hlavní a tolik právem citované! Mirka Knapková! V roce 2011 mistryně Evropy i světa! A především olympijská vítězka na OH v Londýně!

            A jsme zpět u dvou nejoblíbenějších kolektivních sportů. Hokej zaznamenal úspěchy až v posledním dvacetiletí, ač slávisté patřili k zakladatelům tohoto sportu u nás. Liga se totiž hrála až od roku1937 ajediná účast byla po prohře s barážovým specialistou z Mladé Boleslavi na 57 let přerušena. Až s příchodem charismatického Vladimíra Růžičky nastal vzestup a i tituly – v roce 2003 (shodou okolností s Pardubicemi) a v roce 2008 s K. Vary.  

            Fotbal získal titulů samozřejmě více. Na začátku minulého století byla Slavia neporazitelná a k domácím zápasům vysílala dokonce svoje céčko (za něž nastupoval i budoucí prezident Edvard Beneš!). Za zaznamenání stojí i ročník 1929/30, kdy Slavia vyhrála ligu bez ztráty jediného bodu, při bilanci 14 14 0 0  64:13  28!!! K zaznamenání stojí i ročník 1941/42, kdy Slavia poráží Spartu 7:0 a 8:1! Po válce to již bylo složitější, Slavia se dostala do neobliby nového režimu (v nenávisti vévodil nechvalně známý generál Čepička) a Slavia uhrála jen 4 tituly, navíc často za okolností, kdy se o udržení či získání mistrovské pozice často do posledních chvil slávisté třásli. A o řadu dalších titulů pak přišla – někdy kvůli troše naivity, často však také horším orientování se v hustém houští zákulisí. Slavii tak několikrát titul uletěl doslova před nosem. Zmínit musíme i zisk Středoevropského poháru v roce 1938, spanilou jízdu Evropou v sezóně 1995/96, účast 8 slávistů ve stříbrné jedenáctce na ME 1934 v čele s legendárním Františkem Pláničkou či stříbrný úspěch v Chile 1962, k němuž přispěl jak trenér Vytlačil, tak i obránce Jan Lála a pozdější miláček slávistického obrození Josef Kadraba!

RNDr. Michal Dobiáš

1. místopředseda Odboru přátel Slavie

 řádný člen odbočky OP v Brandýse nad Orlicí

                                             Zakladatelé SLAVIE

V kategorii Naše kronika