Téměř celé městečko bylo na Brandýské kouli, což je významná sportovní událost v disciplíně bowling. Zúčastnilo se 32 hráčů a to je vzhledem k počtu obyvatel (zdroj Wikipedie: Brandýs nad Orlicí, německy Brandeis an der Adler, je městečko v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží na obou březích řeky Tichá Orlice, má 138,4 obyvatel a rozlohu 434 ha) neuvěřitelných 25%. Vesměs zkušení hráči se dali do boje o řadu cen, držitele dvou vidíte na prvním snímku. Jedná se o Ivanu Mišhutovou, která získala cenu útěchy a o Jaro Marka, který vyhrál kategorii „jelita“. Pro vysvětlení, startovní pole se dělí na dvě části, ta lepší je elita a horší, to je jak píši výše. Není to nic pohoršlivého, já sám mám zabíjačkové pochoutky rád, navíc se jednalo o dva zahraniční účastník y akce, kteří bowlingové zkušenosti teprve sbírají. Hrálo se na pět her. Ta první, zahřívací, byla ve formátu Notap8, což znamená, že za strajk se počítá i sražených devět, nebo dokonce osm kuželek. Tuto hru zvládl nejlépe Luboš Marek, výkonem 277 bodů, o čtyři body méně měli závodníci Petr Kalášek a Jaromír Knapovský. V případě těchto hráčů se jednalo o nerovný boj, neboť všichni tři jsou profesionálními hráči, kteří se bowlingem živí. Samozřejmě se jedná spíš o živoření, sice neustále vyhrávají na bowlingu nějaké ceny, jen loni a letos žádnou cenu nevyhráli. Výjimkou je neoholený Jaromír Knapovský, který vyhrál Generali cup, za což bral cenu v hodnotě 290,- Kč (startovné na turnaji je 300,- Kč). Další dvě hry se hrály ve formátu Notap9, což už je horší, za strajk se počítá strajk a nebo alespoň devítka. V těchto hrách kraloval starosta města, Petr Tomášek, který však hrál mimo soutěž. Je totiž hráčem registrovaným, hraje závodně třetí nejvyšší soutěž pod hlavičkou Tacl teamu Letohrad a jako takový se může měřit pouze sám se sebou. Hodil 257 bodů, přes hranici 200 bodů se dostalo dalších jedenáct závodníků, osm chlapáků a dvě něžné závodnice. Možná. Poslední dvě hry rozhodovaly o mnohém. Hrály se už bez výhod, čili normálně. Zde se projevilo umění závodníků, neboť přes hranici 200 bodů už se dostali jen dva. Petr Tomášek dvakrát a jednou další zahraniční závodník, kterým byl Sláva Šilar z Chocně. Na Petrových 203 a 203 odpověděl výkonem 211 bodů a stal se držitelem ceny za nejvyšší nához dne. Je na třetím snímku, který můžete vidět, pokud se dostavíte k návštěvě rodiny předsedy klubu přátel Slavie, Pepy Vondrky. Ten totiž až na první fotku (tu jsem dělal já, což pozná i laik podle kvality), fotil všechno ostatní a fotku, na které je Sláva s Danou Tomáškovou, což byla žena s nejvyšší výkonností na turnaji (je zvykem psát zkráceně, že se stala nejlepší ženou turnaje, ale to nemusí být přesné), mi neposlal. Poslal jen druhou fotku, na které jsou nejlepší tři, respektive čtyři hráči, stojící daleko od sebe. Fotit to já, tak je nahrnu k sobě, což působí přátelsky. Takhle k sobě mírně lnou vítěz turnaje Petr Kalášek a Jaromír Knapovský (oba 1. FC Zenon na plech), který skončil druhý. Cizinec Sláva Šilar, v dresu Henry grilu Ústí, stojí po Petrově levici, což je místo vyhrazené třetímu nejlepšímu hráči turnaje. Tito hráči se dostali (Petr Tomášek taky) v součtu výkonů přes 1 000,- bodů, čtvrtý mezi odměňovanými – to byli všichni, alespoň diplomem – byl Luboš Marek výkonem 992 bodů, pátý skončil František Ludvík, což je též cizinec, bydlí až ve vašem okresním městě. Mezi ženami a dívkami skončila třetí rovněž cizinka, jedná se o Soňu, Františkovu dceru. Ta skončila o sto bodů za Jiřinou Benešovou a kategorii žen vyhrála Dana Tomášková. Ty všechny (i předsedovu ženu Janu) si můžete prohlédnou u Vondrků. Janu osobně, ostatní na fotkách. Optimismus na závěr, že? Jednalo se jako vždy o velice poctivý turnaj. Všechny hráče jsem vybízel k předání úplatku, za což jsem jim sliboval i nemožné. Nedostal jsem, samozřejmě mimo sjednané odměny za kvalitní vedení akce, nic. Všichni jste tvrdili, že proto, že jste čestní. Já nevím, tolik čestných lidí pohromadě jsem už dlouho neviděl, tolik lakomců pohromadě ale už jo. Ale to samozřejmě nemyslím vážně, jako skoro nic z toho, co jsem teď napsal. Turnaj se mi líbil, dělat ho je radost, doufám, že se líbil i Vám a že se za rok opět sejdeme,
Zdeněk Barvínek, zástupce ředitele Josefa Vondrky.
V kategorii Brandejská koule
Příspěvek zaslal/a Josef Vondrka on 19.11.2012