9. ročník Slávistického bowlení v Kutné Hoře určil nové krále bowlingu mezi slávisty, mezi odbočkami. Brandýská trojice Dana Tomášková, Petr Tomášek a Jaroslav Beneš s celkovým počtem 1534 bodů dominovala.

Vrátili tak svou odbočku na pomyslný trůn po šesti letech, turnaj vyhráli celkově potřetí, Petr Tomášek byl nejlepší hráčem turnaje s průměrným náhozem 200 bodů.

Foto vítězného týmu.

Turnaj se hraje na tři kola. A po tom prvním dle očekávání vedly Rokycany ve trojici vcelku vyrovnanými výkony – 524 bodů, druhý Brandýs měl 513 s 202 body Petra Tomáška, třetí Rokycany B 498 bodů a 198 bodů Moniky Šlajerové. Na čtvrtém místě Veleň 450 v blízkém závěsu.

Druhé kolo ale zamíchalo karty. Zatímco Brandýs udržel 513 bodů, Rokycanské áčko se propadlo na 477bodů a béčko je předběhlo mimo jiné 198 body Petra Tržila. Veleň si 423 body pojistila bramboru. Ani Třebová, ani béčko Brandýsa úplně na dostřel nebyli.

Do třetího kola tak šel Brandýs s náskokem 22 a 25 bodů, tedy nic rozhodnutého. Turnaj gradoval. Petr Tomášek 198 body dorovnal svůj turnajový průměr na rovných 200 a Dana Tomášková s Jardou Benešem vyrovnanými solidními výkony potvrdili součet 508 bodů. Celkový součet 1534 bodů! Za béčko Rokycan se v tomto kole předvedl Petr Kaloč 177 body, dohromady všichni navršili součet na 1481 bodů. V áčku Rokycan finišoval 202 body Petr Havrilec, ale jeden výpadek v týmu vše zhatil, celkově součet 1469 bodů a tedy bronz.

Možná si vzpomenete na zápis loňského turnaje, kdy Rokycany neuvěřitelně finišovaly a předvedly famozní bowlingové výkony. Tentokrát se štěstíčko odvrátilo, jak Petr Havrilec s nadhledem pravil: „je to kulaté“. A tak Brandýs možná nečekaně ke štěstí přišel. Pokud tedy nečekaně, pak jistě nikoliv neoprávněně. Vzpomínáte, jak před třemi lety byli druzí o tři body? A Pepa Vondrka to glosoval klidnou hláškou „tři body, vem je habr…“ (aneb habrové bludiště v Brandýse).

Z historického hlediska výkonu těch nejlepších hráčů to byl spíše vyrovnaný než hvězdný turnaj. Jen Monika Šlajerová se zapsala do historické tabulky náhozů žen. Z těchto týmů bylo osm hráčů v nejlepší individuální desítce. Petr Tomášek ji vévodí s 600 body, Petr Havrilec druhý s 579 body. Na pátém místě zaujal Petr Tomčišin a ještě desátý Pavel Tomčišin, oba z Veleně na čtvrtém místě.

Páté bylo béčko Brandýsa, vtipně všichni odbočkoví nominanti týmu jsou z desetkrát většího Ústí. Šesté bylo Veleňské béčko, a pokud pročtete zápisy z dávných let, pak seznáte, že pod vedením Pepíka Čady dravé mládí dozrává a dost výrazně se prosazuje. Třebovské áčko mělo ještě večer před turnajem jistě jiné ambice. Jenže tu magickou noc se stal Jarda Dočkal „dědkem“. Což může mít zdůvodnitelné důsledky pro výkonnost týmu. Zvlášť když Jarda je opravdu novým nadšeným dědkem!

Osmé místo patří pořádajícímu Kolínu. Asi by bylo hodně zle, kdyby se jako „deus ex machina“ nečekán (ale zván) nezjevil Marek Semínko a neuposlechl volání bowlingové koule. Manželka i děti poctivě fandily, Semi tam naházel úhrnem 399. A pak s nimi zase spokojeně zmizel. Za což mu Marcela, Jarda ale hlavně moje zapisovatelsko pořadatelská maličkost ve jménu Kolína – velmi děkuje!

Za Havlíčkův Brod zaujal Niki náhozem 153 body, desáté bylo béčko Třebové i díky náhozu 180 jistého Jardy Tomka, zvaného v užších kruzích Bacil.

Jedenácté místo pak obsadila Area 114 i Vikingové z Lípy. Tito též proto, že byl náhodou odhalen jejich chybný zápis v kartě a součet při brouzdání po jejich fotkách z akce, kde digitální fotoaparát jasně zaznamenal, že Plamen nehodil 69 bodů, ale 89….. K mému malému zděšení….. Díky pochopení Area 114 tak počítejme ten správný výkon, Plamen si to zaslouží. Mělo mi být hned jasné, že 69 přece hodit nemůže….. A pokud mluvíme o Aree 114, pak si poznamenejme, že s námi byli prvně. Známe jejich web, vlajku na zápasech a bylo nám s nimi fajn. Rádi je mezi námi uvidíme i příště. Mimo jiné proto, že prsty této poměrně nové odbočky sahají až ke Kolínu, takže budoucí spolupráce je tímto prostě daná!

První tři týmy dostaly na památku vítězné plaketky, něco k pití a něco sladkého. To nejvíce sladké a pozornost poutající, to byl dort z rukou Pepíka Kloudy. Každý rok nás překvapuje a posunuje laťku dál či výš. A smekáme před všemi jeho dorty v minulosti, letos pak nejvíce. A nezůstalo jen u vytržení pohledem, vítězní Brandýští neprodleně nechali dort rozdat mezi nás, co s bowlingovou koulí zápolíme (tentokrát i nejen tentokrát) méně úspěšně.

Rozdělili jsme si ještě mnoho hodnotných cen slávistické provenience – včetně sportovní bundy, mikiny, trik, šál, kšiltovek, kalendářů, diářů, propisek, lanyardů. Pak ještě mnoho neslávistického artiklu mnohdy k pití ve stavu chlazeném, jindy nuceně pod vlivem horké vody, něco ke čtení, oslazení života či třeba jinak k povzbuzení.

Vzpoměli jsme chvilkou ticha na společného přítele Jendu Maika, popřáli Rudovi Vinařovi k nastávajícímu kulatému jubileu (do listiny už se zapisoval jako „dědek“, na fotkách ale seznáte, že je to jura a elánu může rozdávat), popřáli i Jardovi Dočkalovi k dědkovství čerstvému, dni nezapomenutelnému. Probrali jsme si další blízké akce slávistů, včetně mariáše v Brandýse či Dědek Madden party.

A po půl páté se zvolna rozcházeli. V dobrém rozmaru, dobrém rozpoložení, prostě náladě.

Dohrávka U Kata pak byla zlatým hřebem společného odpoledne ve složení Veleň, Třebová, Kolín a tradičního hosta celé bowlingové akce od prvopočátku 2007 až k tomuto dnešnímu dovršení – M. Dobiáše. Musím říct, že jídlo a pití jako vždy dosud skvělé a některé historky od Tomčišinů vyžádám ke knižnímu vydání. No, pokud neuspěji, pak mohu doporučit jediné – příště s námi!

Přátelé napříč republikou od Rokycan po Českou Třebovou – díky, že jsme se sešli, zahráli, užili si to. Je to rok od roku lepší a lepší. Už devětkrát. Nechci ani domýšlet, že pokud za rok, pak vlastně jubilejně…

Výsledky pod odkazem zde:  bowleni015_web

-mj –

V kategorii Aktuálně