sobota 17. května 2008

Po deseti dnech znovu v EDENU a sláva ještě větší. Pikantní ovšem bylo, že také žádná sláva být nemusela, takže s sebou šálu, ale i kapesníčky.

Variant, jak náš zápas s FK Jablonec a Sparty v Liberci dopadnou bylo více, jistotou, zaručující nám titul mistra Gambrinus ligy: pouhopouhý bodík. Ale…Jak jsme si už skoro zvykli, byl to zápas jen pro psychicky odolné jedince, tedy pokud fandili Slavii. Trnuli jsme do poslední minuty, i když informace o průběhu zápasu v Liberce byly velmi velmi nadějné, ale spoléhejte na Spartu! To je jednodušší představit si Tomáše Řepku v nedělní škole.

Vstupenky na tenhle ligový zápas zmizely z předprodeje v podstatě za jeden den, to jsme přeci jen podcenili. Našemu vyslanci druhý den ráno zaklapli okénko pokladny, když před ním bylo asi osm zájemců. Ještě že máme několik permanentních vstupenek a navíc se podařilo pár internetových rezervací. Tak mohlo alespoň dvanáct našich členů být osobně u toho, spolu s dalšími skoro jednadvaceti tisíci slávisty. Že by tam byl někdo jiný, bych jistě s úspěchem pochyboval – červenobílá záplava. Hlouček nejvěrnějších jabloneckých v rohu pod střechou a bafuňáře z ČMFS pomíjím.

Slavia dala gól, Jablonec do minuty vyrovnal. Pak se hrálo cosi jako fotbal, Slavia dala gól, Jablonec sice ne do minuty, ale vyrovnal, podle oficiálního zápisu v devadesáté, pak nekonečné čekání na poslední arbitrovo písknutí. Stadion samozřejmě vybuchl, alespoň v přeneseném slova smyslu, nějaké oficiální petardy až později. V těch chvíli jsem vzpomínal hlavně na léta očekávání mezi brandýskými slávisty, na ty kamarády a že už jich je celá řada, kteří tohle nevidí, leda tak ze slávistického nebe, je-li jaké.

Hrací plocha stadionu se zalila červenobílou sílou, naši chlapci vyrazili na galerii pro pohár a medaile a my pomalu k domovu. Před stadionem jsme se ještě pogratulovali s přáteli slávisty z České Třebové.

Náš oblíbený hotel byl docela zaplněn různými školními srazy, má to někdo starosti když SLAVIA je mistrem, tak jsme se trochu tísnili, ale i tak nám tam bylo dobře. Pili všichni, jak to bylo s placením už ani nevím. No a že jsme trochu nabourali plán práce zdejším sparťanům, mají v něm oslavu titulu, to by nás snad ani nemrzelo, jistě najdou jinou příležitost, jak svlažit vyschlá hrdla.

Zapsal Josef Vondrka

V kategorii Aktuálně