sobota 27. června 2009
zákupy u České Lípy

 V sobotu se konalo celostátní setkání slávistů (především z řad Odboru přátel Slavie) v Zákupech. Uspořádali jej Vikingové z Lípy a hlavním poselstvím bylo opět celkové setkání slávistů a turnaj v malé kopané.

Jako Brandýští jsme se tam sešli celkem tři – Pepa Vondrka, Michal Dobiáš a já. Každý s dopravou po jiné ose, z jiného města. Když jsem dorazil já, v Zákupech už bylo před desátou vše v plném proudu. Aby ne – do turnaje se nahlásilo rekordních 21 mužstev. Počin obdivuhodný, o to více starostí pořadatelům vč M. Dobiáše působícím. Navíc půl velkého fotbalového hřiště bylo dost promočeno od dešťů. Přesto – k turnaji se připravila dvě hřiště travnatá a jedno s umělým povrchem.

Ve finále turnaje se utkala Nečíň s Mníškem p. Brdy, druzí jmenovaní prvenství z loňska po penaltách a nádherném (na góly bohatém) finále obhájili. Třetí místo patřilo Rožďalovickým před Žilovem. Celé pořadí si samozřejmě nepamatuji. Brandýs po letech slavných tentokrát (opět) na turnaji zastoupení neměl. Což je škoda, protože přeci jen nejlíp se fandí vlastním. Ale důvody jsou objektivní a těžko měnitelné.

Kvalita turnaje je na poměrně vysoké úrovni. Opravdových nadšenců, kteří si jedou jen prostě zahrát, je čím dál méně. Tito pak bývají („po zásluze“) potrestání mnohočetnými brankovými příděly. Což je jedna jistota. Druhou pak je emoční náboj turnaje. Letos nakonec rezultoval nejen v červené karty, ale dokonce i v jeden kontumační výsledek. Inu, druhý pól turnaje.

Tolik o věcech fotbalových, čiliže nadpozemských. Z úhlu přízemního pak chci zmínit, že občerstvení bylo na dobré úrovni (i když čínské nudle na mě ani jednou nevyzbyly…), vlajek jednotlivých odboček ve větru vlálo dostatek, Mgr Zlámal přivezl mistrovský pohár.

Nekonala se beseda, trenér Jarolím tuto akci tradičně do svého diáře nezahrnul (Beránek či Csaplár byli vskutku vstřícnější v tomto a na soustředění se nevymlouvali), hráče A týmu jsem též žádného nezahlédl. Nekonal se ani turistický výjezd do okolí, vynucená úsporná opatření měla nahradit atraktivnost místa. Tedy upřímně – kostelík, náměstí – vše sice trošku se „zubem času “ (inu, otázka peněz), škoda ale, že ani naše malá výprava nezastihla slibovaného faráře slávistu, ani otevřené papírové muzeum. Takže až „soukromá“ prohlídka zámku s naším předsedou (pozn pro neznalé – p. Josefem Vondrkou :-)) napravila reputaci kulturnímu dojmu. Stejně jako mnohé krásně upravené roubenky rozeseté po městečku.

Ale nemyslím to zle. Dlouhé může být přemítání o hlavním poselství takovéto akce. A i když byla propagována jako skromná, to zásadní splnila. Potkali jsme se, podiskutovali, pobavili. Ti šikovnější fotbalový turnaj odehráli. Navzdory větrnému počasí nakonec ani nepršelo. I když teplo dvakrát nebylo.

Mě osobně potěšilo setkání s mnohými známými, kteří se stále drží v dobré náladě – ať z Brandýsa, Veleně, Rožďalovic, Lípy či Příbrami. Jako tč Kolíňáka i to, že i v Kolíně nejsem sám, kdo má zájem na takovou akci vyrazit. I když – byli jsme dva a to bylo za poslední roky nejméně. Jenže co pak říci o Brandýské reprezentaci, kde se sejdem sice tři, ale kdo odkud, že … ?! Chápu, byly roky slavné, teď jsou hubenější. A Zákupy – prostě daleko jen na to, aby si člověk vyrazil se podívat a pobavit. V tomhle bývala beseda s hráči a trenérem větší lákadlo.

Večerní zábavu už jsem neabsolvoval. Domov lákal, domov žádal. Musel jsem se vrátit k realitě. Ale byl to hezký den. Rád na něj budu vzpomínat. Takže – Vikingové – díky za vaši práci, za vaše setkání. Bylo to dobré a jsem rád, že jsem tam byl. Slavii zdar!

Slaviaman, M. Janáček

V kategorii Aktuálně